Druhy podnikání: Který je ten pravý pro vás?

Živnostenské podnikání

Živnostenské podnikání je v České republice velmi rozšířenou formou podnikání. Je charakteristické svou flexibilitou a relativní jednoduchostí založení a provozování. Existují dva základní druhy živností: ohlašovací a koncesované.

Ohlašovací živnosti se dále dělí na volné, řemeslné a vázané. U volných živností není potřeba prokazovat žádnou odbornou způsobilost, u řemeslných a vázaných živností je nutné doložit vzdělání, praxi nebo složit zkoušku. Mezi nejčastější volné živnosti patří například vedení účetnictví, poradenská a konzultační činnost, provozování e-shopu nebo kadeřnictví. Řemeslné živnosti zahrnují profese jako truhlář, instalatér nebo automechanik. Vázané živnosti se pak týkají činností s vyšší mírou rizika, například projektování staveb nebo provozování autoškoly.

Koncesované živnosti jsou specifické tím, že k jejich provozování je nutné získat povolení od státu, tzv. koncesi. Jde o činnosti, které mají vliv na veřejný zájem, jako například provozování taxislužby, poskytování telekomunikačních služeb nebo provozování cestovní kanceláře.

Kromě živnostenského podnikání existují i další formy podnikání, jako je například obchodní společnost (s.r.o., a.s.) nebo družstvo. Volba nejvhodnější formy podnikání závisí na mnoha faktorech, jako je například předmět podnikání, výše počátečního kapitálu, počet společníků nebo míra rizika.

Obchodní společnosti

V České republice existuje pestrá škála obchodních společností, které pokrývají různé druhy podnikání. Výběr té správné formy je klíčový pro úspěšné fungování a rozvoj každého podnikatelského záměru. Jednotlivé formy a typy podnikání se liší v mnoha aspektech, jako je například způsob založení, výše základního kapitálu, ručení za závazky, daňové zatížení či administrativní náročnost.

Mezi nejrozšířenější formy podnikání patří živnostenské podnikání, vhodné zejména pro menší podnikatele. Živnost se zakládá na základě živnostenského oprávnění a podnikatel ručí za závazky celým svým majetkem. Další možností jsou pak obchodní společnosti, které se dělí na osobní a kapitálové.

Mezi osobní obchodní společnosti patří veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Tyto formy se vyznačují osobní účastí společníků na řízení a ručením za závazky společnosti. Naopak kapitálové společnosti, kam patří společnost s ručením omezeným a akciová společnost, kladou důraz na kapitálovou účast společníků a omezené ručení za závazky společnosti do výše vloženého vkladu.

Výběr té správné formy podnikání je individuální a závisí na mnoha faktorech. Doporučuje se proto důkladně zvážit všechny aspekty a v případě potřeby se poradit s odborníkem, například s advokátem či daňovým poradcem.

Družstva

Družstva představují specifickou formu podnikání, která se vyznačuje společným vlastnictvím a demokratickým řízením. V České republice jsou družstva upravena zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Existují různé druhy družstev, například bytová družstva, zemědělská družstva, spotřební družstva nebo výrobní družstva.

Každý typ družstva se specializuje na jinou oblast podnikání. Bytová družstva se zaměřují na správu a údržbu bytových domů, zemědělská družstva sdružují zemědělce za účelem společné výroby a prodeje zemědělských produktů. Spotřební družstva se orientují na prodej zboží a služeb svým členům za výhodnějších podmínek. Výrobní družstva sdružují osoby provozující stejný druh podnikání.

Členství v družstvu je dobrovolné a vzniká na základě písemné přihlášky. Členové družstva se podílejí na jeho řízení prostřednictvím členské schůze, která je nejvyšším orgánem družstva. Družstvo je vhodné pro ty, kteří chtějí podnikat společně s ostatními a podílet se na rozhodování. Zároveň jim družstvo poskytuje větší bezpečnost a stabilitu, než kdyby podnikali samostatně.

Veřejně prospěšné společnosti

Veřejně prospěšné společnosti (v. o. s.) představují specifickou formu podnikání, která propojuje prvky klasického podnikání s veřejným zájmem. Na rozdíl od běžných obchodních společností, jejichž hlavním cílem je generování zisku, v. o. s. usilují o naplňování obecně prospěšných cílů. To může zahrnovat oblasti jako je sociální začleňování, ochrana životního prostředí, vzdělávání či kultura.

V České republice je v. o. s. upravena zákonem o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů. Založit ji může jedna nebo více osob, a to jak fyzických, tak i právnických. Důležitým aspektem v. o. s. je její statut, který jasně definuje její poslání, cíle a způsob fungování. Stejně jako u jiných forem podnikání, i v. o. s. musí vést účetnictví a podávat daňové přiznání.

Ačkoliv v. o. s. neusiluje primárně o zisk, může vyvíjet i podnikatelské aktivity, pokud slouží k podpoře jejich hlavního poslání. Příjmy z těchto aktivit pak musí být použity výhradně k naplňování obecně prospěšných cílů. Veřejně prospěšné společnosti tak představují zajímavou možnost pro ty, kteří chtějí spojit své podnikatelské aktivity s pozitivním dopadem na společnost.

Nadace a nadační fondy

V pestrém světě podnikání v České republice existuje mnoho forem a typů, z nichž každá má svá specifika a pravidla. Mezi ty méně tradiční, ale společensky prospěšné, patří nadace a nadační fondy.

Druh podnikání	Počet účastníků	Ručení	Administrativní náročnost
Živnostník (OSVČ)	1	Celým svým majetkem	Nízká
Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)	1 až 50	Do výše vkladu	Střední
Akciová společnost (a.s.)	Neomezeně	Do výše vkladu	Vysoká

Na rozdíl od klasických obchodních společností, jejichž primárním cílem je generování zisku, slouží nadace a nadační fondy k obecně prospěšným účelům. Tyto účely jsou definovány v jejich zakládacích listinách a mohou zahrnovat širokou škálu oblastí, jako je například podpora kultury, vzdělávání, vědy, výzkumu, sportu, ochrana životního prostředí nebo pomoc potřebným.

Založení nadace nebo nadačního fondu s sebou přináší specifické požadavky a povinnosti. Oba subjekty podléhají zákonu o nadacích a nadačních fondech a jejich činnost je pod dohledem státní správy.

Zatímco nadace disponuje vlastním majetkem, nadační fond hospodaří s majetkem, který mu byl svěřen zakladatelem. Obě formy však poskytují prostor pro filantropii a umožňují jednotlivcům i firmám aktivně se podílet na rozvoji společnosti a podpoře oblastí, které jsou jim blízké.

Institut

Institut v České republice nepředstavuje specifickou právní formu podnikání. V českém právním řádu se setkáváme s obchodními společnostmi (např. společnost s ručením omezeným, akciová společnost) a dále s živnostenským podnikáním. Institut jako takový může označovat spíše organizaci s určitým zaměřením, například "Institut ekonomického vzdělávání" nebo "Výzkumný institut".

Při výběru vhodné formy pro vaše podnikání je klíčové zohlednit vaše individuální potřeby a cíle. Zvažte například rozsah podnikání, počet zakladatelů, výši počátečního kapitálu a také míru rizika, kterou jste ochotni podstoupit. Pro menší podnikání s jedním vlastníkem může být vhodnou volbou živnostenské oprávnění. Naopak pro větší projekty s více společníky a vyššími kapitálovými nároky se nabízí založení obchodní společnosti.

Důležité je důkladně se seznámit s právními a daňovými aspekty jednotlivých forem podnikání a v případě potřeby se poradit s odborníkem, například s advokátem nebo daňovým poradcem.

Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) je v České republice jednou z nejstarších a nejjednodušších forem podnikání. Patří mezi tzv. osobní společnosti, kde za závazky firmy ručí společníci celým svým majetkem. To znamená, že v případě finančních potíží v.o.s. věřitelé mohou vymáhat dluhy i na osobním majetku společníků.

V.o.s. může být založena minimálně dvěma společníky, a to jak fyzickými, tak i právnickými osobami. Založení v.o.s. probíhá sepsáním a podpisem společenské smlouvy, která musí obsahovat důležité informace o společnosti, jako je název, sídlo, předmět podnikání, jména a adresy společníků a jejich podíly na zisku a ztrátě.

Mezi hlavní výhody v.o.s. patří relativně jednoduché založení a nízká míra byrokracie. Nevýhodou je pak již zmíněné ručení celým majetkem společníků, což může být pro některé podnikatele příliš rizikové.

V praxi se v.o.s. hodí spíše pro menší a střední podnikání, kde je osobní zainteresovanost a vzájemná důvěra mezi společníky klíčová. Typicky se s touto formou podnikání setkáváme u rodinných firem, řemeslníků nebo menších obchodních společností.

Komanditní společnost

Komanditní společnost (k.s.) je specifickým typem obchodní společnosti, která v sobě snoubí prvky osobního i kapitálového charakteru. To znamená, že na jedné straně stojí společníci, kteří ručí za závazky společnosti celým svým majetkem (komplementáři), a na straně druhé společníci, jejichž ručení je omezeno pouze do výše nesplaceného vkladu (komanditisté).

Tento typ podnikání je vhodný pro situace, kdy se potkávají osoby s kapitálem a podnikatelským záměrem, ale bez dostatku finančních prostředků, s osobami disponujícími kapitálem, které se však nechtějí aktivně podílet na řízení podniku. Komplementáři tak obvykle řídí chod společnosti a nesou plnou odpovědnost, zatímco komanditisté poskytují finanční injekci a podílí se na zisku, aniž by museli zasahovat do každodenního provozu.

Komanditní společnost se zakládá společenskou smlouvou, která musí obsahovat mimo jiné označení společníků, obchodní firmu a sídlo společnosti, předmět podnikání a výši vkladu každého společníka. Založení k.s. podléhá zápisu do obchodního rejstříku.

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) je v České republice nejoblíbenější právní formou podnikání. Patří mezi tzv. kapitálové společnosti, což znamená, že společníci neručí za závazky společnosti celým svým majetkem, ale pouze do výše svého vkladu, kterým se na základním kapitálu společnosti podílejí. Minimální výše základního kapitálu u s.r.o. je symbolická 1 Kč. Společnost s ručením omezeným může být založena jednou osobou (jediným společníkem) nebo více osobami (společníky).

S.r.o. je velmi flexibilní forma podnikání, která umožňuje širokou škálu obchodních aktivit. Hodí se pro malé a střední podniky, ale i pro začínající podnikatele. Mezi hlavní výhody s.r.o. patří omezené ručení společníků, relativně nízká administrativní zátěž a možnost daňové optimalizace. Nevýhodou může být složitější proces založení a vedení účetnictví ve srovnání s OSVČ.

Volba vhodné právní formy podnikání je důležitým krokem pro každého podnikatele. Při výběru je nutné zvážit specifika daného podnikatelského záměru, jako je například výše počátečního kapitálu, předpokládaný obrat, počet zakladatelů, rozsah podnikání, ale i míra rizika.

Akciová společnost

Akciová společnost je v České republice jednou z nejrozšířenějších forem kapitálových obchodních společností. Její popularita pramení z možnosti spojit kapitál od více investorů, a to formou vydávání akcií. Akcionáři pak nesou riziko ztráty pouze do výše vloženého kapitálu, což z akciové společnosti dělá atraktivní volbu pro podnikání s vyššími kapitálovými nároky. Založení akciové společnosti je o něco složitější než u jednodušších forem podnikání, vyžaduje se například základní kapitál ve výši 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR. Akciová společnost se řídí zákonem o obchodních korporacích a je povinna vést účetnictví. Výhodou akciové společnosti je možnost snadnějšího získávání kapitálu od investorů, omezené ručení akcionářů a prestiž, kterou tato forma podnikání přináší. Na druhou stranu je nutné počítat s náročnější administrativou a dvojitým zdaněním zisku (na úrovni společnosti a následně u akcionářů). Akciová společnost je proto vhodná spíše pro střední a větší podniky s ambicí růstu a expandovat na trh.

Druhy podnikání jsou jako barvy na paletě malíře. Každá má svůj odstín, svou intenzitu a své místo v celkovém obrazu.

Hana Nováková

Evropská společnost

Evropská společnost (Societas Europaea, SE) představuje specifickou právní formu společnosti, která podnikatelům umožňuje působit na nadnárodní úrovni v rámci Evropské unie. Tato forma podnikání je atraktivní zejména pro firmy s aktivitami ve více členských státech, jelikož umožňuje centralizaci řízení a snižuje administrativní zátěž.

Mezi hlavní výhody SE patří flexibilita v oblasti sídla společnosti a daňové optimalizace. Sídlo SE je možné přesouvat mezi členskými státy bez ztráty právní subjektivity, což umožňuje firmám reagovat na měnící se ekonomické podmínky.

Volba SE jako formy podnikání je vhodná pro širokou škálu aktivit, od obchodních společností přes výrobní podniky až po poskytovatele služeb. Nicméně založení SE je komplexní proces, který vyžaduje splnění specifických podmínek a spolupráci s odborníky na evropské právo.

Podnikání OSVČ

OSVČ, neboli osoba samostatně výdělečně činná, je v České republice oblíbenou formou podnikání. Nabízí svobodu a flexibilitu, ale i zodpovědnost za vlastní výsledky. OSVČ si sama určuje pracovní dobu, rozsah zakázek i ceny svých služeb. Existuje mnoho druhů podnikání, kterým se OSVČ může věnovat, od řemeslné výroby přes služby až po online podnikání.

Mezi nejčastější formy podnikání OSVČ patří živnostenské podnikání, které se dále dělí na ohlašovací a koncesovanou živnost. Ohlašovací živnosti, jako například kadeřnictví nebo truhlářství, vyžadují pouze ohlášení na živnostenském úřadě. Koncesované živnosti, například provozování autoškoly nebo taxislužby, podléhají přísnějším podmínkám a udělení koncese.

Kromě živnostenského podnikání se OSVČ může věnovat i svobodným povoláním, jako je například lékař, advokát nebo architekt. Tyto profese vyžadují specifické vzdělání a registraci u příslušné profesní komory.

Volba správné formy a druhu podnikání je pro OSVČ klíčová. Je důležité zvážit své znalosti, dovednosti, finanční možnosti i časové možnosti.

Franšízing

Franšízing představuje specifický druh podnikání, který v sobě snoubí prvky samostatného podnikání s výhodami zavedené značky a obchodního modelu. V rámci jednotlivých forem a typů podnikání se řadí mezi smluvní podnikání, kde dochází k úzké spolupráci mezi dvěma subjekty – franšízorem a franšízantem. Franšízor, vlastník zavedené značky a obchodního konceptu, poskytuje franšízantovi právo užívat jeho obchodní značku, know-how, marketingové strategie a další podpůrné prvky. Franšízant se naopak zavazuje k dodržování stanovených standardů, k placení poplatků a k aktivnímu rozvoji podnikání pod hlavičkou franšízora.

Tento model podnikání přináší benefity pro obě strany. Franšízor rozšiřuje své podnikání bez nutnosti vysokých investic a přímého řízení jednotlivých poboček. Franšízant pak těží ze zavedené značky, prověřeného obchodního modelu a podpory ze strany franšízora, čímž minimalizuje rizika spojená s rozjezdem vlastního podnikání. Franšízing se uplatňuje v široké škále oborů, od gastronomie a maloobchodu až po služby a vzdělávání. Mezi nejznámější příklady franšízových konceptů patří McDonald's, KFC, Subway či Pizza Hut.

Startupy a scaleupy

Startupy a scaleupy jsou pojmy, které se v posledních letech staly nedílnou součástí světa podnikání. I když se na první pohled mohou zdát podobné, skrývají se za nimi odlišné druhy podnikání s vlastními specifiky.

Startupy jsou mladé firmy s inovativním produktem nebo službou, které se snaží o rychlý růst a expanzi na trhu. Často se zaměřují na rizikovější odvětví s vysokým potenciálem, jako jsou technologie, biotechnologie nebo e-commerce. Jejich cílem je co nejrychleji ověřit svůj business model a získat dostatek kapitálu pro další rozvoj.

Scaleupy jsou firmy, které již prošly fází ověřování trhu a dosáhly stabilního růstu. Jejich cílem je škálovat svůj byznys model, tedy expandovat na nové trhy a navyšovat objem výroby nebo poskytovaných služeb. Na rozdíl od startupů se scaleupy zaměřují na optimalizaci procesů a budování stabilní a ziskovou firmy.

Oba druhy podnikání, startupy i scaleupy, představují důležitý motor ekonomiky. Přinášejí nové produkty a služby, vytvářejí pracovní místa a podporují inovace. Pro začínající podnikatele je důležité si uvědomit rozdíly mezi startupem a scaleupem a zvolit si cestu, která nejlépe odpovídá jejich cílům a možnostem.

Sociální podnikání

Sociální podnikání se v posledních letech stává stále populárnějším druhem podnikání. Na rozdíl od klasického podnikání, jehož hlavním cílem je generování zisku, sociální podnikání se zaměřuje na řešení společenských problémů a dosahování pozitivního sociálního dopadu. Toho dosahuje prostřednictvím svých produktů, služeb nebo celkového fungování podniku.

Existuje mnoho forem a typů sociálního podnikání. Mezi nejčastější patří:

• Sociální firmy, které zaměstnávají osoby znevýhodněné na trhu práce, jako jsou lidé se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnaní nebo osoby z vyloučených lokalit.
• Podniky sociální integrace, které poskytují pracovní příležitosti a podporu lidem se sociálním znevýhodněním, aby se mohli lépe integrovat do společnosti.
• Podniky s environmentálním zaměřením, které se snaží o ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj.
• Podniky s kulturním nebo vzdělávacím zaměřením, které podporují kulturu, umění, vzdělávání nebo rozvoj komunity.

Výběr konkrétní formy a typu sociálního podnikání závisí na mnoha faktorech, jako jsou cíle podniku, potřeby cílové skupiny, dostupné zdroje a dovednosti podnikatele.