Motání hlavy? Zjistěte příčiny a najděte úlevu!

Nízký krevní tlak

Nízký krevní tlak, odborně nazývaný hypotenze, může být častou příčinou motání hlavy a závratí. K tomu dochází, když je tlak krve v cévách příliš nízký na to, aby dokázal dostatečně zásobovat mozek kyslíkem. Mezi typické příznaky nízkého tlaku patří kromě závratí také slabost, únava, rozmazané vidění nebo mdloby.

Existuje mnoho faktorů, které mohou vést k nízkému krevnímu tlaku. Mezi nejčastější patří dehydratace, dlouhé stání, náhlá změna polohy, některé léky, ale i vážnější zdravotní stavy jako srdeční onemocnění nebo problémy se štítnou žlázou.

Pokud trpíte častým motáním hlavy nebo závratěmi, je důležité navštívit lékaře, aby určil příčinu a doporučil vhodnou léčbu. V některých případech může být nutné upravit životosprávu, například zvýšit příjem tekutin a soli, v jiných případech může být nutná medikace.

Dehydratace organismu

Dehydratace organismu, tedy nedostatek tekutin, je častou příčinou motání hlavy a závratí. Když tělu chybí voda, snižuje se objem krve a klesá krevní tlak. To může vést k nedostatečnému prokrvení mozku, což se projevuje závratěmi, točením hlavy, slabostí, únavou a neschopností se soustředit. Pocit žízně je prvním signálem dehydratace, proto je důležité na něj reagovat a doplnit tekutiny. Mezi další příznaky dehydratace patří sucho v ústech, tmavá moč, bolest hlavy, zrychlený tep a suchá kůže. Dehydrataci organismu může způsobit nedostatečný příjem tekutin během dne, nadměrné pocení při sportu nebo v horkém prostředí, průjem, zvracení a horečka. Riziko dehydratace se zvyšuje u starších osob, malých dětí a lidí s chronickými onemocněními. Prevence dehydratace je jednoduchá – pijte dostatek tekutin, zejména vody, neslazených čajů a ovocných šťáv. Doporučený denní příjem tekutin se liší v závislosti na věku, pohlaví, fyzické aktivitě a klimatických podmínkách, ale obecně se pohybuje kolem 2-3 litrů denně.

Migréna a bolesti hlavy

Migréna a bolesti hlavy mohou být častým zdrojem závratí a pocitů nejistoty. Migréna, neurologické onemocnění, se projevuje intenzivní, pulzující bolestí hlavy, často doprovázenou nevolností, zvracením a citlivostí na světlo a zvuk. U některých lidí migréně předchází aura, což je soubor neurologických příznaků, jako jsou záblesky světla, slepá místa v zorném poli nebo brnění končetin. Závratě a motání hlavy se mohou objevit během aury nebo i během samotného záchvatu migrény.

Příčiny závratí

Příčina	Popis	Doba trvání
Benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV)	Krátkodobé, intenzivní závratě vyvolané pohybem hlavy	Sekundy až minuty
Vestibulární neuritida	Náhlá závrať, často doprovázená nevolností a zvracením	Dny až týdny

Příčiny závratí spojených s migrénou nejsou zcela objasněny, ale předpokládá se, že souvisejí s abnormální elektrickou aktivitou v mozku, která ovlivňuje centra rovnováhy. Kromě migrény existuje mnoho dalších příčin závratí, jako jsou například ušní infekce, nízký krevní tlak, dehydratace nebo některé léky. Pokud trpíte závratěmi, je důležité vyhledat lékařskou pomoc, aby byla stanovena přesná diagnóza a zahájena vhodná léčba.

Problémy s vnitřním uchem

Vnitřní ucho hraje klíčovou roli v našem rovnovážném systému. Obsahuje struktury, které detekují pohyb hlavy a změny polohy, a odesílají tyto informace do mozku. Pokud se vyskytnou problémy s vnitřním uchem, může to vést k závratím, točení hlavy a dalším nepříjemným pocitům. Mezi běžné problémy s vnitřním uchem patří benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV), Menièrova choroba a vestibulární neuritida. BPPV je způsobeno uvolněním krystalků uhličitanu vápenatého ve vnitřním uchu, které narušují normální funkci. Projevuje se krátkými, intenzivními závratěmi, které se objevují při pohybu hlavy. Menièrova choroba je méně častá, ale závažnější porucha, která postihuje sluch i rovnováhu. Její příčina není zcela objasněna, ale předpokládá se, že souvisí s abnormálním tlakem tekutiny ve vnitřním uchu. Pacienti s Menièrovou chorobou trpí epizodami závratí, ztrátou sluchu, tinnitem (zvoněním v uších) a pocitem plnosti v uchu. Vestibulární neuritida je zánětlivé onemocnění vestibulárního nervu, který přenáší informace o rovnováze z vnitřního ucha do mozku. Často je spojována s virovou infekcí a způsobuje náhlé závratě, nevolnost a zvracení. Léčba problémů s vnitřním uchem závisí na příčině a závažnosti příznaků.

Úzkost a stres

Úzkost a stres jsou častými spouštěči závratí a pocitů na omdlení. Když jsme vystaveni stresu, naše tělo produkuje hormony jako adrenalin a kortizol. Tyto hormony připravují naše tělo na reakci "bojuj nebo uteč", která zahrnuje zrychlení srdečního tepu, zúžení cév a zvýšení krevního tlaku. Tyto fyziologické změny mohou u některých lidí vyvolat závratě, točení hlavy nebo pocit na omdlení. Úzkost může také vést k hyperventilaci, tedy příliš rychlému a mělkému dýchání. To narušuje rovnováhu kyslíku a oxidu uhličitého v krvi, což vede k závratím a točení hlavy. Dlouhodobý stres a úzkost mohou mít na organismus negativní dopad a zhoršovat příznaky závratí. Je důležité naučit se techniky zvládání stresu, jako jsou dechová cvičení, relaxační techniky, jóga nebo meditace. Pokud úzkost a stres přetrvávají a zhoršují kvalitu vašeho života, je vhodné vyhledat odbornou pomoc psychologa nebo psychiatra.

Vedlejší účinky léků

Mnoho léků má vedlejší účinky a některé z nich mohou způsobovat závratě nebo pocit motání hlavy. Mezi nejčastější viníky patří léky na vysoký krevní tlak, antidepresiva, léky na spaní, sedativa a léky proti bolesti. Tyto léky mohou ovlivňovat krevní tlak, hladinu cukru v krvi nebo fungování mozku, což vede k závratím.

Pokud se u vás po užití léku objeví závratě, je důležité se poradit s lékařem. Ten může zvážit úpravu dávkování nebo změnu léku. Nikdy nepřestávejte užívat léky bez předchozí konzultace s lékařem.

Kromě léků existuje mnoho dalších příčin závratí, jako jsou problémy s vnitřním uchem, nízký krevní tlak, dehydratace, migrény a úzkost. Pokud se u vás závratě objevují často nebo jsou doprovázeny dalšími příznaky, jako je nevolnost, zvracení, ztráta sluchu nebo poruchy vidění, je důležité vyhledat lékařskou pomoc, abyste zjistili příčinu a zahájili správnou léčbu.

Anémie a nedostatek železa

Anémie, tedy chudokrevnost, je stav, kdy tělo nemá dostatek červených krvinek nebo hemoglobinu. Hemoglobin je protein v červených krvinkách, který přenáší kyslík do celého těla. Pokud máte anémii, vaše tkáně a orgány nedostávají dostatek kyslíku, což může vést k únavě, slabosti a závratím. Nedostatek železa je jednou z nejčastějších příčin anémie. Železo je nezbytné pro tvorbu hemoglobinu. Pokud vaše strava neobsahuje dostatek železa, nebo pokud vaše tělo nedokáže železo správně vstřebávat, může se u vás rozvinout anémie z nedostatku železa. Mezi běžné příznaky anémie z nedostatku železa patří únava, slabost, bledost, dušnost, závratě, bolesti hlavy a studené ruce a nohy. Závratě způsobené anémií se obvykle objevují při vstávání z polohy vleže nebo vsedě, nebo při náhlých pohybech. Pokud trpíte závratěmi, je důležité navštívit lékaře, aby určil příčinu. Léčba anémie z nedostatku železa obvykle zahrnuje užívání doplňků železa a úpravu stravy tak, aby zahrnovala potraviny bohaté na železo.

Nízká hladina cukru v krvi

Nízká hladina cukru v krvi, odborně nazývaná hypoglykémie, může být častou příčinou motání hlavy a závratí. Když hladina glukózy v krvi klesne příliš nízko, mozek nemá dostatek energie k správnému fungování. To může vést k různým příznakům, včetně závratí, slabosti, nevolnosti, zmatenosti a dokonce i mdloby. Hypoglykémie se vyskytuje nejčastěji u lidí s diabetem, kteří užívají inzulin nebo léky snižující hladinu cukru v krvi. K poklesu hladiny cukru v krvi však může dojít i u lidí bez diabetu, například po vynechání jídla, nadměrné fyzické aktivitě nebo konzumaci alkoholu. Pokud máte podezření, že vaše motání hlavy a závratě mohou být způsobeny nízkou hladinou cukru v krvi, je důležité co nejdříve zkontrolovat hladinu glukózy v krvi a v případě potřeby přijmout opatření k jejímu zvýšení. Mezi rychlé způsoby, jak zvýšit hladinu cukru v krvi, patří konzumace sladkého nápoje, jako je ovocná šťáva nebo slazený čaj, nebo konzumace malého množství sladkého jídla, jako je med nebo kostka cukru. Pokud se vaše příznaky nezlepší do 15 minut, vyhledejte lékařskou pomoc.

Motání hlavy je jako bludiště v mozku, kde se signály o rovnováze ztratily v temných zákoutích.

Hana Nováková

Mozková mrtvice (vzácně)

Mozková mrtvice je vážný stav, který nastává, když je přerušen přívod krve do mozku. I když je vzácná, může být mozková mrtvice příčinou závratí a motání hlavy. Mezi příznaky mozkové mrtvice patří náhlá slabost nebo necitlivost na jedné straně těla, zmatenost, potíže s mluvením nebo porozuměním řeči, potíže s viděním na jedno nebo obě oči, potíže s chůzí, ztráta rovnováhy nebo koordinace a silná bolest hlavy bez zjevné příčiny. Pokud se u vás objeví některý z těchto příznaků, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. Včasná diagnóza a léčba mozkové mrtvice je zásadní pro minimalizaci poškození mozku a zlepšení šancí na uzdravení.

Nádor na mozku (vzácně)

Motání hlavy a závratě jsou běžné příznaky, které můžou mít mnoho příčin. Většinou jsou neškodné a samy odezní. Někdy ale můžou signalizovat i vážnější problém. Nádor na mozku je sice vzácnou příčinou motání hlavy a závratí, ale je důležité ho vyloučit, pokud se tyto příznaky objevují opakovaně nebo se zhoršují.

Nádor může tlačit na různé části mozku, včetně oblastí zodpovědných za rovnováhu a koordinaci. To může vést k závratím, ztrátě rovnováhy, problémům s chůzí a motání hlavy. Kromě toho může nádor ovlivňovat i další funkce mozku, což se projevuje bolestmi hlavy, nevolností, zvracením, poruchami vidění nebo změnami nálady.

Pokud máte podezření, že by vaše potíže mohly souviset s nádorem na mozku, je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc. Lékař provede neurologické vyšetření a v případě potřeby vás odešle na další specializovaná vyšetření, jako je magnetická rezonance. Včasná diagnóza a léčba nádoru na mozku je klíčová pro prognózu onemocnění.